Co říkají legendy

Radegast byl pohanským bohem uctívaným především slovanskými kmeny z Pobaltí. Jak se však jeho kult dostal až na Radhošť není známo.

Původní Radegastova obří socha byla údajně vyřezána ze dřeva, na sobě měla pancíř z ryzího zlata a na hlavě strašlivou helmu. Byla součástí svatyně, kde byli, kromě zvířat, obětováni snad i lidé. Věrozvěsti Cyril a Metoděj přikázali pohanskou modlu strhnout, rozsekat a spálit. Pohanským kněžím se však sochu podařilo zachránit a ukrýt ji někde uvnitř hory, v podzemní svatyni, kde se možná skrývá dodnes.

Poláškův Radegast

Socha Radegasta v podobě, jakou jí známe, je dílem akademického sochaře Albína Poláška, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm. Na svém díle začal pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe, kde v té době působil, vzniklo několik variant tohoto díla. V roce 1930 si autor v Praze najal Novákův ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.

Poláškova socha Radegasta z betonu a kameninové drti byla na svém místě instalována v roce 1931, k slavnostnímu odhalení sochy došlo 5. 7. 1931. Tuto originální sochu měřící 320 cm a vážící 1,4 tuny financovali američtí krajani, kteří sochu věnovali své rodné vlasti. Socha je schválně umístěna zády k příchozím.

Přesun

I přes nákladnou opravu degradace materiálu sochy Radegasta pokračovala. Proto byla v roce 1996 socha Radegasta z Radhoště odvezena a spočinula po nezbytném zrestaurování ve vstupní hale frenštátské radnice. Na úbočí Radhoště byl Radegast, respektive jeho kopie, vrácen 4. 7. 1998.

Současný Radegast

Replika sochy byla za finančního přispění nošovického pivovaru, jež nese siluetu Radegasta ve svém logu, vytesána z přírodního materiálu – žuly. Žula totiž mnohem lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína z 16,5 tunového žulového kvádru sochu novou.